V úterý 6.10. jsme se vydali do Vlastivědného muzea České Lípě, kde jsme navštívili výstavu Člověk a kámen. V rámci naučného programu jsme se od paní lektorky dozvěděli mnoho zajímavého o historické těžbě kamene, jeho zpracování a využití. Představila nám zábavnou formou nejen geologickou minulost Českolipska, ale i krásu kamene, historii těžby a řemeslnou tradici, která se zde vytvářela od 16. století a na kterou se již zapomnělo.
Vyslechli jsme sedm příběhů o těžbě a využití kamene v našem okolí.
- První nám představil těžbu železné rudy v 16. až 18. století v hamerské a dokeské oblasti za dob Biberštejnů, Hartigů a Valdštejnů. Co bylo předmětem zájmu horníků, jaká díla nám v krajině zůstala a jaké stopy po zpracování rudy lze najít i v dnešní době. Vše bylo doplněno o modely hamru a dýmačky, které sloužily k roztloukání a tavbě rudy.
- Další příběh nám přiblížil podzemní těžbu písku jako brusného materiálu a štuků ve Skalickém vrchu. Ten možná někteří znají z pohádek S čerty nejsou žerty, Peklo s princeznou anebo Z pekla štěstí.
- Zajímavým příběhem, který je plný nejen těžby kamene, ale i technických a kulturních památek, je slavná výroba zrcadel hraběte Kinského v údolí Svitávky. Nejenže zde je vůbec nejstarší podzemní těžba v Čechách, ale krása zrcadel byla vyhlášena dalece za hranicemi naší země. Dozvěděli jsme se, jak a kde se tyto skvosty vyráběly.
- Dozvěděli jsme se odkud se bral kámen na výstavbu významné sakrální památky kostela sv. Havla v Kuřívodech, který se zachoval v bývalém vojenském prostoru. Slyšeli jsme, co můžeme vyčíst z fasád a jaké příběhy se skrývají pod omítkou.
- Povídali jsme si také o vulkánech, které se podepsali v minulosti na kopcovitém terénu naší krajiny. Právě vulkanity byly vyhledávaným zdrojem kamene, a takovým příkladem je
oblast mezi Slunečnou a Polevskem, kde je spousta zašlých lomů a průzkumných štol. Jako je například slavná Panská skála. Charakteristickým znakem zdejšího těženého čediče byla jeho sloupcová odlučnost. Proto byl kámen o určitých parametrech vyhledávaným artiklem pro zahraniční export zejména do Holandska, kde sloužil jako materiál pro stavbu mořských hrází. - V bývalém vojenském prostoru Ralska také proběhlo mnoho průzkumů. To jsme si ukázali na příkladu údolí Čertova potoka, kde a jak se lámal pískovec. K tomu jsme si mohli prohlédnout kamenické nářadí a různé stavební polotovary.
- Poslední příběh byl o výrobě tzv. žernovů neboli mlýnských kamenů. Najít vhodný kámen na Českolipsku nebylo prý jen tak. Jsou zde jen dvě lokality, a to v okolí Dubé a pak na Milštejně. O tomto místě, kde se nacházel stejnojmenný hrad jsme si povídali více.
Během prohlídky výstavy a poslechu výkladu jsme si mohli hrát s kameny nejrůznější hry, ale také jsme plnili vědomostní úkoly. Na konci prohlídky jsme mohli za splnění všech otázek o tom co jsme si zapamatovali nalézt v písku malé polodrahokamy. V muzeu se nám moc líbilo a určitě se tam brzy vrátíme.
